Modlím se k Tobě sílou lásky svojí,
té, která přetrvá vše pohanění,
té, která drží lilje v dlani dvojí,
když v rukách jiných vše se v bláto mění.
Modlím se k Tobě sílou svojí muky,
té, která beze snů zná dlouhé noci,
jíž padá berla z unavené ruky,
jež v závěj hoře klesá bez pomoci.
Modlím se k Tobě sílou svojí víry,
té, jež se nedá, jež vytrvá navždy,
se nedá zlákat, kde rvou pomsty víry
a osidlo kde číhá samovraždy.
Modlím se k Tobě celou svojí duší,
svou bytostí, svou prací a svou slávou,
tím, co jen srdce uhádne a tuší,
polibku něhou, hrobu zvadlou trávou.
Modlím se k Tobě, abys byla se mnou,
kdy opustí mne všecko v světě širém,
bys ruku podala mi v půlnoc temnou
a spasila mne důvěrou a mírem.