Mne neztratíš! – Pokud chceš sama,
jsem tvůj a tak mne tedy vem,
s tou věrností, jež neoklamá,
s tou láskou, kterou žití drama
tak přísné sladkým jest nám snem.
S tou úctou sestry, matky, ženy,
jež přehlíží a žehná jen,
s tou úctou, která nezná změny,
s tím úsměvem, jímž málocenný
můj zpěv plá tebou vyzlacen.
Mne neztratíš! – Lze ztratit duši,
své krásné sny? Svůj věrný stín?
Tak, pokud krev žhne, srdce buší,
jsem tvůj – a pak v kruh teprv užší
jsem tvůj až věčna do hlubin!