Jak Faust je viděl cválat v divém trysku
na Blocksberg stržemi a tesy vzhůru,
hnát nestydatý sotva halen v chmuru
se mihnout v sítin hustém třasavisku.
Za plameny, jež zhasínaly v písku,
hra stínů, sterou napodobíc stvůru,
se táhly jako šmouhy po azuru
přes hrany menhirů a obelisků.
Děl každý klidně: To jsou mlhy šeré;
leč oko přece hádalo v nich více
než pouhé charé mlhy podjeseně.
A stále měnily se v tvary steré,
Medusy, Strigy, Gorgy, kouzelnice,
co zbývá vše, když mládí vzato ženě.