Beránky plují po obloze,
měsíček jede v zlatém voze,
ó, ticho noci letní,
ó, slétni k nám, již slétni!
Na okně dýchá reseda,
hlavinka za ní vyhlédá
kams v dálku neurčitou,
kams dál v budoucnost skrytou.
A kol tak milo, ticho jest,
na nebi roste zástup hvězd
ve každém okamžení –
míň snů v té hlavince není.
A v srdci hudba, v srdci ples,
mír od země až do nebes,
v něm tiše peruť skládá
a dumá mysl mladá.
Ve snů svých tichém hovoru
stojí jak Psyche z mramoru,
na ústa prst jež klade –
a kol je ticho všade.