Mimosy ruka dotkne se,
hned opadá jí květ,
jen náraz mdlý a po lese
jde křídlem větru v let,
a zbude u tvé dráhy
jen stonek nahý.
Oč lepší jsi ty, básníku
mimoso, citem svým?
V han, ve urážek povyku
květ spadne ti jak dým,
sám zbudeš u své dráhy
jak stonek nahý.