Skip to content
1853–1912

Mila.

Jaroslav Vrchlický

Jak jaro mezi kvítí sedla tak růžová, tak bílá, mou duši v divné kouzlo vpředla, jak zakletá že snila.

Co ruka má na její hlavě se žehnající chvěla, jí v očích plála v plné slávě má zašlá mladost celá.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Mila. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove