Tak žilo se. Oč dnes žijeme lépe?
Jen formy změněny – týž člověk v nich
dál vleče nudu života i hřích,
na fortnu Budoucnosti darmo tepe.
Sny básníkův jsou stejně velkolepé
a činy malé rostou k žatvě z lich,
pláč stejně z chat zní a z paláců smích,
jeť oko Spravedlnosti stejně slepé.
Za fráze mythu přišly módní fráze,
však slupky rovněž zchátralého jádra,
jeť život kejklíře pouť po provaze.
Zas dobrým úzko – břichomluvcům blaze,
jen stejně svůdné žen jsou bok i ňadra –
Klíč k úspěchu? – Jak tenkrát: v rovnováze.