Ó chtěl bych v duše jiném tvaru
cikadou na haluzi sedět,
a zpívat, zpívat v plném žáru –
však hlavní: Chtěl bych o tom vědět!
A orlem chtěl bych k slunci lítnout
a v jeho zlaté světlo hledět,
cíp clony taje v zobák chytnout,
vše proniknout – však o tom vědět!
Nést v kapce úkoj žíznivému,
na dívčích ňadrech růží sedět
a kamenem být chodci mdlému,
kde spočine – však o tom vědět!
Když mudrc pravdě ve tvář hledne,
naň v slově pergamenu hledět,
když matka z děcka závoj zvedne,
být její prs – však o tom vědět!
O nepřehledné moře zjevů,
jak pavouk v síti musím sedět,
jen tušit v snaze, v lásce, zpěvu;
tak mnoho chtít a málo vědět!
A smrt až zamkne moje oči,
jen tmám a tmám a tmám v zrak hledět,
jak blabuň v tůň když nazpět skočí,
a nevědět, zda budu vědět!