Maličký bůh Amor
ve svou zbrojnici
sebral zbraně lásky
v pestré směsici:
První pohled plachý,
rozpaky a strachy,
úsměv, políbení
blahem zářící.
Moudrá matka jeho
zřela k těmto hrám:
„Nevím, nebudeš-li
v sled tím chycen sám.
Dnes to chvilky krátké,
sny a hříčky sladké,
pro věčnost jho zítra,
věř mi, já to znám.“
Odpověděl hošík:
„Možná, pravdu díš.
Proč to jen tak sladké?
Život sám proč tíž?
S chvějnýma pak rtoma,
všecko to mít doma,
triumf přec je blaha,
to snad také víš!“