Má cigareto, družko jediná
mých snů a zábav, květe v babí leto,
víš, bezdná je mých citů hlubina,
a píseň ubohá je bublina,
má cigareto!
Co osudem v hruď moji bylo seto,
co mého bolu věčná příčina,
co bylo stokrát žehnáno i kleto;
v tvém dýmu roste a se rozpíná,
plaň v šeru, než Smrt řekne svoje veto,
s tvým ohněm i můj oheň zhasíná,
má cigareto!