Kdes ráno v cizí komoře
jsem procit’; dole na dvoře,
jak z postele jsem vstával,
kdos kosu naklepával.
Dřív tento zvuk tak veselý,
dnes divně zněl a ztemnělý;
mně v dumách mezi stíny
se zjevil sekáč jiný.
A moji duši projel mráz,
já cítil, zpozděný jsem klas
na lánu Tvém, ó Pane! –
Ať, co se má, se stane!