Být stále přezírán a tupen, zrazen,
do jedné šachty s posledními házen,
být poplván a kopán bez ustání,
nést denně čerstvé bláto na své skráni,
o chleba kus vždy rváti se a dráti,
být stokrát zdeptán, stokrát znova vstáti,
být denně urážen, to věc již všední,
svou bídu zřít, v které jsou všickni bědní,
být jednou uznán – jaká panika!
los obecný jest v Čechách básníka.