A štěstí přešlo s letem; smutná zima
sníh snesla k zemi perutěma svýma.
Tma na horách, les příšerně mně kynul,
když na stuhlý rov věnec tmavé chvoje
jsem v slzách rukou třesoucí se vinul
na otcův rov – a v něm na štěstí svoje.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
List ze hřbitova. (III.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove