Od staletého kmenu ve pralese
ku druhému se houpají tak hravě,
v jich zeleň kolibřík se, rubín, třese,
jak hvězdný řetěz stoupají a žhavě
v nach zahoří, když ptáci v jitra plese
se houpají v nich, v smaragdové trávě. –
Ó liany! Mé ňadro bouřně dme se,
na živé myslím, stulené k mé hlavě!