Z kterého bezdna všecky hvězdy váží
noc červencová? Co jich kolem plane,
a v modrý kalich šera co jich skane
jak světlošek, jež vánek s růží sráží!
Noc přišla sotva a skráň chladem vlaží,
juž růže jitra zorou vylíbané
den zvěstují, a slunce, jež v nich vstane,
se potká s lunou nebes na zápraží.
Květ práhne v slunci, plod se nalívá,
a zlatá zrnka míhají se v písku,
ba cítíš, kterak oněměli ptáci.
Jen za mříží, kde park se setmívá,
páv křičí a v rej plesný vodotrysku,
jak též by práhli, zří kamenní draci.