Tak divno, milý bože, je mi,
jak ptačí hnízdo zved bych pod větvemi
kdes v hvozdě ztmělém u skal stinných srázu;
a jak to hnízdo plné sladkých písní
sám šerem stromů
nes bych si domů!
Tak nesu štěstí své a strach mne tísní.
Rci, dítě, donesu je bez ourazu?