V noc vánoční zahalen v stínu hávu,
jen hvězdy nad svým čelem, které plají
mu na cestu, opouští Kristus v ráji
trůn Otcův, andělů i svatých slávu.
A kráčí nocí, prochází měst vřavu,
u zasněžené chaty stane v kraji,
zří v chrámy, jež se zpěvy rozléhají,
zří v jizeb tmu i světel ve záplavu.
A najde-li kdes dítě opuštěné,
jež samo v slzách na chudiny loži
se jak on druhdy v klíně jeslí třese:
Tu aspoň v snech mu šťastný život sklene,
pod stromek pestré hračky jemu vloží –
a za ním tiše svatá Smrt se snese.