V noc trčí řada Molochů a Baalů,
ty v kov jsou lity a ty vryty v skálu,
jak příšery se cení, zubí, šklebí,
paž po obětech pozvédají k nebi.
Jim kmene náčelník vždy nosil jídla
i mrtvoly, na nichž krev sotva stydla,
šperk, zbraně, vzácné kůže v pestré změti
i kořist nepřátel svých i jich děti,
vše, aby bozi provázeli zdarem
vždy pochod jeho pouště hrozným žárem.
Ba v oběť dal jim v posled i svou dceru;
je sám a v srdci hada, nedůvěru,
na dlažbě roztažen jak mrtvý leží.
Stín božství každého vždy byli kněží!