Rci, v kterých lázních koupáš se, má duše?
Jsou nádhernější lázní Caracally,
proud chladný padá do nich, prošed skály,
v sta duh se tříští, v černý onyx buše.
Co mizelo ti v nadějích, snách, tuše,
po čem se perutě tvých vidin vzpjaly,
co velké, svaté kynulo ti z dáli,
co v světa víru vyznělo vždy hluše,
to z Jordánů těch svatých čisté vrací
se k světlu zpátky, jaká je to Lethe,
kde slední špína se, rmut slední ztrácí;
kam visionů slétají se ptáci,
je Shakespeare znal a Shelley, Hugo, Goethe –
Však Lukanův též co tam vykrvácí!