Ten klid tak hluboký,
jenž dýchá v ňader tvojich tichém vlání,
v svár citů divoký
se dívá pevně a dí bez ustání:
že jako smrt je silné milování.
Však radost veselá,
jež z dětinných tvých sladkých očí svítí,
ta křídlem anděla
vše struny srdce mého nechá zníti:
že láska věčná, věčná jest jak žití.
A klid ten s radostí,
smrt s žitím v lásky objímání stálém,
toť sen je věčnosti,
v němž s lidskou touhou, nadějí a žalem
se potkává bůh s naším idealem.