Ty víno dělníků, buď požehnáno!
ty víno chudých, jehož barva tmavá
jich osud věští, jaká záře smavá
však z tebe šlehá, co snů v tebe vtkáno!
Ve žáru poledne ty sladká mano!
když slamou opletenou láhev dává
druh druhu mezi prací, jako láva
hned v žilách vřeš! Ty věštíš lidu ráno!
Tys hrobkou jeho lopoty a trudu
a kolébkou, z níž naděj tryská prudce,
Samsona sílu lijíc v tíseň údů.
Jsi rudé jako krev, jež zbarví ruce
pro svobodu! Tys rosa na tu půdu,
v níž klíčí tvůj květ – svatá revoluce!