Pár křivých, starých vrb se k vodě kloní
a smáčí svislé dlouhé větve do ní;
klín údolí veliký topol střeží,
kol jehož paty chladný potok běží,
plot liskový je neproniklý, hustý.
Tam sedlo děvče s ohnivými ústy
as šestileté, nožky bosy mělo
a modrý zrak po krávě otáčelo,
osmahlé ručky mělo plny trávy.
A důvěrné a velké oko krávy
na děcku tkvělo, plno němých díků,
co v chumáč žabince a pryskyřníků
a pampelišek, žebříčku a býlí
se bořil krávy jazyk pěnou bílý.
Juž z ruček snědla, teď jí hledá v klínu.
Dvě šídla zelená se honí v stínu.