Dí Život: Jdu, dnes dávám, zítra beru,
dnes můj dar blaží, zítra můj lup raní,
sám stejný nevím, co v své držím dlani;
jen člověk ví to, když mu srdce deru.
Dí Duše: Trpím stejně v každém směru,
dar za dík nestojí, lup za pláč ani,
a lup i dar jsou krvavou v sled daní,
bych mohla čistá v lepší vzletět sféru.
Dí Tělo: Vzlétneš snad, já ti to přeju,
však já se v tmy a stíny a v prach skreju;
mne losu nejhorší přec rána zhnětla.
Dí Vesmír: Stíny, rosťte, bujte, mizte!
Vy těla hnusná i vy duše čisté,
by vzduch můj vzplál, by země moje kvetla!