K prazdroji chci se navrátiti,
prach s prachem všeho pomísiti,
jak po větru já hnal se světem,
co víc než prach svět může míti?
Na konec, pomýšlej, ó srdce!
Vstát musím, sotva začnu sníti,
mé skutky přímo v tvář mi hledí
a v nich přede mnou – celé žití.