Kdo půjde se mnou za tu slední branku,
jež dělí život od smrti,
pot chladný můž’ jen setřít s mého spánku,
však smrti svor i taj,
i mého žití báj
tím nerozluští, ani nezdrtí...
Já mnoho miloval, mé všecky lásky
nechť dostaví se svorně tam,
jen ruku mlčky podají si bez otázky!
Slz více nebo míň?
A opustí tu síň,
kde zůstanu tak milován – a sám.