I bloudí Láska širým světa kruhem,
tu v jara úsměvu, tam v mrazu tuhém,
tu srdce dobývá, tam srdce ztrácí,
ta jedna motýli jsou, druhá ptáci,
tu zapějí, tu chvíli mannu ssají,
jde Láska dál a srdce odlétají.
Na pevné skále vážná Věrnost sedí,
zrak ztrnulý a rty bez odpovědi,
na jistý návrat jediného věří,
tím citem minulost i příští měří;
jen jedno srdce v srdce uzavřela
jen proto, by je věčně v srdci měla.