K tobě letí každá touha snivá,
jež se jako děcko z plenek dívá,
k tobě spěje každý vzdech i přání,
ať si vzchází den či noc se sklání.
K tobě víří myšlenek prach zlatý,
každý citů pohár vrchovatý,
k tobě plynou boly vše a snahy,
vlny v lázni, v níž plá prs tvůj nahý.
K tobě duní vášeň nespoutaná,
jak řev lvice po pramenu z rána,
k tobě tichá láska utajená,
pěnička to z hnízda vyplašená.
K tobě všecko – a co mně tu zbude,
pírka v hnízdě, moje písně chudé,
nechtějí nic – ve větru se chvějí,
chyť je a jen vyslyš, co ti pějí.