Jsou bolesti, jichž nelze vyslovit,
jsou zápasy, jichž nelze dobojovat,
Lze v posled všecko trpěti a mřít,
však nelze, koho rád máš – nemilovat.
Jsou naděje, jež vzplanou každým dnem
a splasknou jako bubliny – co s nimi?
Blah, kdo můž ukojit svou bolest snem,
svou naděj splnit zbytečnými rýmy...