Nad horami zas nové jitro vstává
a stíny noci ve slujích se tratí,
již skřivan rozepěl se nad souvratí
a v chlévu s bučením se vzbouzí kráva.
Rej posledních snů spáči s bohem dává,
jich fatamorgana se v mlze hatí,
elf prchá v kalich svlačce ve závrati
a rosy démanty se perlí tráva.
Noc měla taje své, den má své divy,
kdo jitra dočkal se, vstaň s hymnou Véd,
zvlášť sen tvůj dobrý když byl, spravedlivý.
Co přinese den, nevíš – deska čistá
ti září vstříc, ji vem, psát začni hned,
noc měla sny, přej skutkům za dne místa!