Starou písní v máji
zvučí háj i luh:
kdo se rádi mají,
má je rád i Bůh.
Koutek jim dá malý
a v něm měkký mech,
by si ruce dali
v nejkrásnějších snech.
Úsměv dá jim v zraky,
každé strasti v lék,
na rty a šíj taky
tisíc hubiček.
V srdce klid a radost
sám jim zachytí,
tak že celou mladost
dvakrát vycítí.