Jen nechtěj, bych kdys ve snu nával
u tvého lože stanul něm
a mrtvé své ti srdce dával...
Víš, co bys zřela v něm?
Na každé stránce, v každé žilce
jak věrně byl jsem tvým,
ve dlouhých letech, v každé chvilce
sny, touhou, nadšením!
To nechtěj! – Duše tvá by vzplála
pak děsným šílenstvím,
jak zcela jsi mne zneuznala,
kde já byl zcela tvým.