Mechem svěžím lehce noha kráčí,
ze všech stran se mladé listí tlačí,
ze všech stran to raší, kvete, voní,
těžká jehnědou se haluz kloní.
Živý smaragd, kde spočine oko;
v moře zeleně jak přehluboko
dál se noří, bílý peň až břízy
v různých tónech té zeleně mizí.
Lehký šum a náhle krok tvůj stane,
jarní prška v mladé listí kane
s prouhy mraku a v to slunce svítí,
v každé kapce spící opál nítí.
A vše hraje, leskne se a hoří,
jako bych stál v hloubi na dně v moři,
v zeleň sklem zřel z potápěče zvonu,
ba, teď zdá se mi, že v perlách tónů!
Každá krůpěj až v dno duše splývá,
jak pod prsty duchů tam to zpívá...
Jako přimrazena noha stojí –
Sladké tóny, kdo vás v píseň spojí?