Vesna dala samý květ,
leto dalo plod,
padesát když přejde let,
číše je ti vhod.
Sladká číši jeseně,
trvej do zimy,
vyzpíváme nadšeně
sny vše olbřímí.
Zaberem se do plodů
jak dřív do poupat,
o polibků jahodu
dovedem se rvát.
Zimy bát se? – Nevím proč,
přišla – přejde zas,
Vesna vtká jí ve vrkoč
tisíc sedmikrás.
Proto číši vesele
zvedejme jen dál,
a s ní projdem, přátelé,
žití karneval...