Jak se to všecko stalo? – Kdo to ví?
Ni vlastní srdce tluk to nepoví.
Tak stalo se to jako namátkou
a skoro dnes to již mi pohádkou.
Tak malá, milá, doma zpěvný pták,
pak dívka snící s touhou do oblak,
a zítra plně v ženu rozkvětlá,
by přes noc lásky zřela do světla.
Teď odchází... hrsť květů v kolej cest
jen povídá: V tom celý život jest.