Jabloňový květ se na zahrádce
usmívá a sladkým dechem voní,
kůra stromů jak umyta hladce,
mravenci jak zlatí lezou po ní!
Bože! což má jaro všady práce.
Drahokam je okno v každé chatce,
nad ním z hnízda pěnkavy se kloní,
pod ním v besídce zas dítě k matce,
jabloňový květ.
Na sněti dva vrabčáci jsou v hádce,
v každém květu čmel neb včela zvoní,
v každou stezku květů sta se roní,
celý svět je zaklet ve pohádce.
Do růžova tebe zlíbám sladce,
jabloňový květ!