Skip to content
1853–1912

IX. Probuzení.

Jaroslav Vrchlický

Co láska poví sladkými slovy, každý den v nový splítá se věnec čarovných dnů.

Žena a dítě hned na úsvitě lehce a hbitě k životu vedou tě z bludiště snů.

Závratným letem hřmíš celým světem každým spit květem, posléz se vracíš k domovu zas.

Čím tobě změna? Dítě a žena nejvyšší cena, pro kterou rád jdeš ve zápas.

Nech ať se sněží, jen když ti leží ve kráse svěží na ňadrech dvojí luzný ten květ.

Žena a dítě! Hned na úsvitě zlíbat je hbitě – většího štěstí, věř, nenajde svět!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
IX. Probuzení. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove