Jarní den již hasne v červánkovém zlatě,
mír se v srdce snáší, nebo myslím na Tě.
Celý den byl horký, celý den byl parný,
však ten zápas, zřím to, nebyl přece marný.
Zápas o kus chleba. Ovšem, ale za ním
poesie lásky s Tvojím požehnáním.
Cítím ten mír velký, těžce vyzískaný,
kane jako balsam v duše všecky rány.
Cítím ten mír velký dvakrát v této době
jist, že jak mně v duši, děje se i Tobě.
A tak lokám žízniv mír ten vrchovatě,
když vzpomínám na Tě, v červánkovém zlatě.