První pohled, když mne vítáš,
v něm jak v duši mojí čítáš,
jak mi bylo, jak mi jesti,
z mojich tahů sobě splítáš;
úsměv můj, mé zadumání,
motýla i můru chytáš,
tomu sítě ve svém plesu,
tomu ve svém smutku skýtáš.
Vlídná však mé lichocení
a mou lásku neodmítáš,
stále pak svým tichým vděkem
na dně duše mojí kmitáš.