Kašpárek náš dobrý brach je český,
citu víc má než bajazzo cizí,
v horování Fausta, v ďáblů vřesky
nejhlučnější potlesk dětí sklízí
humor jeho dobrácký a ryzí.
Princezně rád nosí vlečku řízy,
morče klepne paličkou a v desky
úzké rakve nacpe je a zmizí
Kašpárek.
Stranou, nezřen, vypláče své stesky
a když zhasnou kalafuny blesky,
s talířem kol chodí – nepobízí
dotěrně, šprým zlatí jeho stezky,
cos má v žilách z dědů zdravé mízy
Kašpárek.