Stud je pokrytecký.
Já trhám všady řízy bez rozpaku,
já slunci přímo utkvím v zářném zraku,
já srdce struny rozechvěji všecky.
Skřek orgie i sladký úsměv dětský,
kvil slavíka a šklebný sykot draků,
květ orchideje i vlčího máku,
nestvůry Indie i profil řecký,
jen vím-li, za vším tím že život dýše,
pak zapru tebe, božství náměsíčné,
jež, skrýt se, vymyslilo pyramidy.
Mně nahé údy a mně plné číše,
mně zápasy a kavalkády ryčné,
jsemť jediný jen triumf lidské bídy.
Než vstanou Eumenidy!