Ty staré matky všecko přežijí,
snad nervů nemají, či žulou jsou?
Jakou se lásky silou opijí,
že skoro stoleté jdou ještě tmou?
O staré matce v Nibelungách sním,
jež všecky svoje děti přežila. –
Ty’s odešel – a tvoje žije tím,
co zbylo Jí. – Tvá mohyla!