Odešel jsi, drahý hochu...
Byl to ostrý šíp,
jenž vjel k hrudi matce, otci...
Dlouho půjdou nyní nocí.
Odešel jsi, drahý hochu.
Co je život?
Trudů hojně, štěstí trochu,
nevím, co je líp.
Krátký život, plný jasu,
bleskem sedrán již,
líp to, než by Parky rukou
svazován byl těžkou mukou!
Krátký život plný jasu,
ptáš se k čemu?
Lepší nežli v konec kvasu
žluče plná číš.
Odešel jsi, drahý hochu...
Pozděj’ tam či dřív
za tebou se dostavíme,
kdož tu pracujem a sníme.
Odešel jsi, drahý hochu...
Co nám zbylo?
Trudů hojně, štěstí trochu,
v obém stejně’s živ!