Skip to content
1853–1912

IMPROMPTU.

Jaroslav Vrchlický

Před lety znal jsem ji a cenil její krásu; dnes vidím před sebou Madonnu šedých vlasů; jen duše zbyla v tazích tváře snivá, a mně to připadá, jak zřel bych mládí svoje,

to ryčné, veselé a plné vzruchu, boje, – jen nějak zastřené se na mne dívá.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.