Zas nový rok – to do tmy skok!
Clown věru lepší neudělá.
Na stranu klobouk, ruku v bok,
ať pořádná je z toho mela!
Evropa hledí na nás celá,
vždyť sama s námi skáče též,
pst! – dvanáctá juž krajem zněla:
Kdo nedopil’s, teď dopít spěš!
Sta rubínových v číši ok
a na rtu píseň, filomela,
a s dobou vždycky krok a krok,
jak peruť její zašuměla.
Nechť mysl chabnoucí se chvěla,
vždy hřebce času za otěž
dovede chytit ruka smělá –
Kdo nedopil’s, teď dopít spěš!
Tak vítán buď nám nový rok,
v něm práce – soumar, píseň – včela;
žij v slunci orel, v prachu mlok,
v terč pravdy vnoř se vtipu střela,
ať žertem zmizí vráska s čela!
Ty rychle na džbán zaklepeš
a blázen mní, že hřmí to děla –
Kdo nedopil’s, teď dopít spěš!
Dvanáctá v skutku zahučela,
pod hukem jejím chví se věž,
než z číše duch a duše z těla,
kdo nedopil’s, teď dopít spěš!