V hoři velkém trval Cid, dva dny zbývaly mu k žití, i dal k sobě zavolati Jimenu, svou drahou choť,
Geronima biskupa, Faněz Alvar přišel také, přišel rytíř don Bermudez, přišel Gil Diaz bohatýr.
Pospolu jich bylo pět, a Cid začal hovor tento: „Jenž nešetřil pranikoho, ani říši, ani krále,
ve Valencii mne našel, na mé dvéře zaklepal, zaklepal a zavolal mne, připraveného mne našel,
jeho podrobit se vůli, poslední své pořízení, vůli svou tak zvěstuji: „Já Rodrigo z Bivaru,
nazýván též jiným jmenem statečný Cid, Campeador od národů maurických – duši poroučeje Bohu,
aby vzal ji v říši svoji, přeji si, by tělo z prachu prachu bylo navráceno, aby bylo, sotva umře,
mastmi namazáno z krabic, jež mi poslal perský král, myto, balsamováno. Na Babieçe bych vzpřímen
pod prapory svými seděl za štítem, by moh král Bucar se vším spatřit mne svým lidem. Rozkazuji, aby nikdo
nešel v smutku, což by hřích byl, v hedvábném spíš všichni šatě veselí šli za mou rakví. Přeji si, by stále zněly
nástroje vše hudební, Jimena by vyšla v slávě na valy v svých paní druži nejkrásnějších, pro ten případ,
které sama zvolí sobě, by můj objevil se dvůr bíle, zeleně a rudě. Chci, by po skončené bitvě
přenesli hned moje tělo s poklady do Kastilie, které zdědí dle mé vůle doňa Jimena, má paní.
Chci, by nad tou bdělou stráží don Geronimo bděl, biskup, aby všecko dobře spravil. Chci též, aby po mé smrti
zdědil po mně každý šlechtic, plných pět set maravedů, ano tisíc, zaslouží-li. Věru chci, by všecka místa,
kastelly a pevné domy dědil po mně, jak je drží právě nyní don Alfonso, nebo nikdy města, hrady
já jsem nedobýval jinak, leda jménem svého krále, pána svého jako jeho. Proto nikdy nepřipustím,
by díl nejmenší těch statků připad králům Kastilským, nebo jsou mi všichni dlužni, všecky statky, jež jsem zmrhal
ve všech divých řežích s Maury. Toto všecko zanechám jim, netřeba to vykupovat. Item chci, by Babieçu
pochovali po mé smrti, nebo kůň takové ceny být lup ptactva hoden není. Mrtvola má odveze se
v Cardeňu k svatému Petru, v onen klášter Kastilie, kde chci býti pochován. Boha prosím, aby vzhled
ke mně, až opustím svět!“
Cookies on Poetry Cove