Moji snové k tobě letli,
by v tvé duši znova zkvetli.
Touhy mé se hnaly v dáli,
aby na tvých ňadrech spaly.
Úsměvy mé v zář se slily,
by ti srdce vyzlatily.
Všecko, co mám, k tobě spělo,
na tvář, ruce, ňadra, čelo.
Jen můj smutek zůstal doma
a tam v pláči chvěje rtoma.
Uvězním jej do své básně,
abys dřímla, vstala šťastně!