V jakém víru stíhají se v tanci páry!
Ten její šat, jak utkán z lehké páry,
ten vlhký zrak a na ňadrech ta růže...
Jen v tanci tak ji k sobě tisknout může;
jak tančil by! Co noc mu a co ráno!
Jak tančil by, až vytančil by „ano“.
Tak v tanci žitím též ji provázeti!
A lustr, hudba, sál, vše kol s ním letí...