Dnes Zášť a Zloba na prestolu sedí,
dnes hlavou opět starý drak náš třese,
zlá Závist, která zbožně hlavu nese
a kterou syn a vnuk po otcích dědí.
Na slovo moudrých lichou odpovědí
jsou škleby chlapců, jak při vichru v lese
na jedno heslo jiných tisíc hne se
a příští horšímu v tvář každý hledí.
A stará slova, že „Bůh oslepuje
ty, jež chce zničit“, mají váhu plnou,
neb kde jest vichr, ten proti nám duje,
kdejaká slina poskvrní nás blátem,
kdejaká zloba spláchnout nás chce vlnou
a nejhorší, že bratr bratru katem.