Rozmařilá Columbina
jako ptáče skotačivá,
rujná jako doušek vína,
stejně smavá jako snivá,
ku polibku nikdy líná.
S Dona Juanova klína
na Fausta se kosmo dívá,
chvilku nyje, ruce spíná
rozmařilá Columbina.
Dubnový jak po čas jiná,
v každé chvíli proměnlivá,
hned si vzdychne, hned si zpívá,
všecko když spí – neusíná,
na Kašpárka v smíchu kývá
rozmařilá Columbina.