Skip to content
1853–1912

II. (CO POVÍME SI ZÍTRA.)

Jaroslav Vrchlický

Co povíme si zítra, víš to dnes? Já tuším totéž, co jsme řekli včera. Však vím, že radost bude to a ples a opojivá chvíle svatvečera.

Je osud meč a my jsme Damokles a denní zkušenost nám poví sterá: Ať chví se, jak chce! – A co, kdyby kles? I rájem bude nám noc smrti šerá!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.